Sliby, tváře a stíny: Předvolební vystoupení hnutí Stačilo! budí rozpaky

Na konci března vystoupilo v Ostravě uskupení Stačilo! s ambicí stát se „hlasem autentické levice“ ve volbách do Poslanecké sněmovny. Pod vedením předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné představili kandidáti programové priority i složení krajských kandidátek. Vystoupení však vedle očekávání přineslo i oprávněné otázky.

Základem seskupení jsou Komunistická strana Čech a Moravy, Česká strana národně sociální a Spojení demokraté – Sdružení nezávislých. Přestože z úst Kateřiny Konečné zazněla řada požadavků rezonujících se sociálními problémy – např. potřeba výstavby obecních a družstevních bytů či požadavek na audit vládních výdajů – celé vystoupení provázela značná míra politického patosu, nedořečených souvislostí a především personální nesourodost.

Za zvláštní pozornost stojí zařazení Jany Bobošíkové na čelo středočeské kandidátky. Osoba dlouhodobě spjatá s konzervativními postoji, obhajobou privatizačních projektů z počátku tisíciletí a napojením na vlivové podnikatelské kruhy, jen těžko představuje věrohodnou reprezentantku politiky sociální spravedlnosti. Její proklamace o „návratu politiky občanům“ působí v tomto kontextu spíše jako marketingový kalkul než odraz dlouhodobého přesvědčení.

Podobné otazníky vyvolává i role Daniela Sterzika, známého pod přezdívkou Vidlák. Jeho dřívější veřejná vystoupení se nesla v duchu protiunijní a národovecké rétoriky, která se jen obtížně slučuje s mezinárodní solidaritou, důslednou ochranou práv pracujících a emancipační politikou.

Z úst Kateřiny Konečné zazněla opakovaná kritika současné vlády, která podle jejích slov „slibovala stabilitu, ale přinesla nejistotu“. Faktem zůstává, že vláda Petra Fialy nedokázala zabránit propadu reálných mezd ani zajistit dostupné bydlení. Přesto nelze přehlédnout, že kritika bez důsledné alternativy – a především bez důvěryhodného personálního obsazení – zůstává jen rétorickým cvičením.

Programové teze Stačilo!, jako je zavedení 13. platu, podpora výstavby obecního bydlení nebo snížení DPH na léky a energie, odpovídají požadavkům části obyvatelstva trpícího pod tlakem inflace a nejistoty. Přesto však nebylo na tiskové konferenci věrohodně vysvětleno, jak chce seskupení těchto cílů dosáhnout, zejména s ohledem na svou minulost a přetrvávající vnitřní rozpory.

Zůstává také otázkou, zda skutečně usiluje o vytvoření široké a otevřené platformy levicového sjednocení, nebo spíše o záchranu někdejších parlamentních pozic skrze taktické spojenectví.

O tom, zda hnutí Stačilo! dokáže přesvědčit občany a naplnit svůj cíl dvouciferného výsledku, rozhodnou až podzimní volby. Již nyní je však zřejmé, že k obnově důvěry v levicovou politiku bude třeba více než jen ostré slogany a známé tváře. Skutečná změna nevzniká za pět minut dvanáct – rodí se v každodenní práci, důvěře a důslednosti.